Když do pisoáru nalepíte plastovou mouchu, většina mužů bude mířit na ni. Zdánlivá drobnost snížila před časem na amsterdamském letišti náklady na čištění toalet o 80 procent a začala se šířit po celém světě. Stejně se používá i fotbalová branka s míčkem uprostřed. Jednoduché opatření nenásilně změní chování lidí požadovaným způsobem a může přinést úspory. Při vysvětlování principů behaviorální ekonomie tento příklad s oblibou využívá americký ekonom Richard Thaler.
Za poznatky v oboru získal v roce 2017 Nobelovu cenu. Zkoumá, jaký vliv mají psychologické a sociální faktory na ekonomické rozhodování. Vychází v zásadě z toho, že se člověk často řídí emocemi a intuicí. Thaler s dalšími dospěli k závěru, že malé, dobře zvolené změny okolností, takzvaná pošťouchnutí, mohou navést lidi k lepším rozhodnutím bez nutnosti omezovat jejich svobodu volby. Což šetří čas i peníze. Odpovědná místa teď hledají, jak s pomocí behaviorální ekonomie zlepšit výběr daní, přimět dlužníky zaplatit nebo dostat lidi na preventivní prohlídky.
Co se dočtete dál
- Jak donutit lidi, aby chodili na preventivní prohlídky.
- Co zafungovalo při vymáhání dluhů.
- Proč kampaň s americkými fotbalisty snížila množství odpadu.
- Které české úřady sázejí na principy behaviorální ekonomie zvané pošťouchnutí.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
