Když do pisoáru nalepíte plastovou mouchu, většina mužů bude mířit na ni. Zdánlivá drobnost snížila před časem na amsterdamském letišti náklady na čištění toalet o 80 procent a začala se šířit po celém světě. Stejně se používá i fotbalová branka s míčkem uprostřed. Jednoduché opatření nenásilně změní chování lidí požadovaným způsobem a může přinést úspory. Při vysvětlování principů behaviorální ekonomie tento příklad s oblibou využívá americký ekonom Richard Thaler.

Za poznatky v oboru získal v roce 2017 Nobelovu cenu. Zkoumá, jaký vliv mají psychologické a sociální faktory na ekonomické rozhodování. Vychází v zásadě z toho, že se člověk často řídí emocemi a intuicí. Thaler s dalšími dospěli k závěru, že malé, dobře zvolené změny okolností, takzvaná pošťouchnutí, mohou navést lidi k lepším rozhodnutím bez nutnosti omezovat jejich svobodu volby. Což šetří čas i peníze. Odpovědná místa teď hledají, jak s pomocí behaviorální ekonomie zlepšit výběr daní, přimět dlužníky zaplatit nebo dostat lidi na preventivní prohlídky.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak donutit lidi, aby chodili na preventivní prohlídky.
  • Co zafungovalo při vymáhání dluhů.
  • Proč kampaň s americkými fotbalisty snížila množství odpadu.
  • Které české úřady sázejí na principy behaviorální ekonomie zvané pošťouchnutí.
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.