Rutinní úkoly převezmou stroje a lidem zůstane více času na tvůrčí práci. Touto úvahou se řídí mnoho firem, které zavádějí či se chystají zavést do svého běžného fungování umělou inteligenci. Výsledkem má být menší počet zaměstnanců, zato produktivnějších. Nové studie ale upozorňují na to, že krátkodobé přínosy velkých jazykových modelů mohou být vykoupeny dlouhodobými negativy. A že dopady na produktivitu mohou být sporné.

Magazín The Economist poukázal na vědecké práce, které varují, že významné používání umělé inteligence při práci snižuje schopnost kritického myšlení a kreativity. První z nich vznikla na americké univerzitě MIT. Její autoři zadali studentům sepsat esej. Část kontrolní skupiny dostala k ruce pomocníka v podobě velkého jazykového modelu, část pracovala bez něj. Oběma skupinám autoři studie měřili při práci mozkovou aktivitu a dostali tento výsledek: Uživatelé umělé inteligence vykazovali výrazně nižší nervovou aktivitu v částech mozku spojených s kreativními funkcemi a pozorností.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • V čem jsou rizika umělé inteligence pro lidský mozek jiná než u dřívějších technologií usnadňujících práci.
  • Jaké používání velkých jazykových modelů sníží riziko zhoršení kritického myšlení a kreativity.
  • Jak na tato rizika reagují vývojáři umělé inteligence.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.