Žádný centrální bankéř neměl za svého života na veřejnost tak hypnotizující vliv jako dlouholetý šéf amerického Fedu Alan Greenspan. Paradoxně ale snad žádný z nich neschytal krátce po odchodu na odpočinek tolik kritiky jako on. Jeho politika levných peněz a především odpor k regulaci finančních derivátů se totiž staly rozbuškou, která odstartovala nejhlubší poválečnou finanční a hospodářskou krizi.

Muž, který řídil americkou měnovou politiku během vlády čtyř prezidentů, jimž se svým globálním vlivem dokázal mnohdy vyrovnat, zemřel v pondělí ve věku 100 let.

Greenspan se do čela Fedu dostal na podzim roku 1987, tedy v době, kdy byl dolar opět americkou pýchou. Jeho předchůdce Paul Volcker dokázal za cenu drastické měnové politiky zkrotit vleklou inflaci, která po jedno desetiletí z americké měny ukusovala ročně až deset procent hodnoty. Volcker ale nešel prezidentovi Ronaldu Reaganovi, který ho jmenoval, ve všem na ruku. Rozpory mezi nimi vyvolávala deregulace, kterou republikán Reagan, zastánce co nejvolnějšího trhu v co nejvíce oblastech, požadoval. V Greenspanovi našel ochotnějšího „spolupracovníka“. Z čeho jeho vstřícnost pramenila?

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaká filozofie Alana Greenspana formovala.
  • Jak může centrální bankéř „vyřídit“ prezidenta, který ho jmenoval.
  • Proč měl takovou důvěru v racionální trh a jakou lekci od něho dostal.
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se