Letectví a vesmír. Firmou roku Jihomoravského kraje je Frentech Aerospace, mezi živnostníky uspěl „developer pro kalifornské žížaly“

Brno je jedním z center českého vesmírného průmyslu. Působí zde řada firem, jejichž technologie míří do kosmu. Patří mezi ně také Frentech Aerospace, která vedle vesmírných projektů dodává součástky pro letecký průmysl. Její výrobky se uplatňují mimo jiné v letadlech společností Airbus, Boeing a Embraer.

Právě Frentech Aerospace se stala vítězem 21. ročníku Volkswagen Firma roku Jihomoravského kraje 2026, soutěže, kterou spolupořádají Hospodářské noviny. „Nečekal jsem to. Myslel jsem, že se dostaneme mezi finalisty, ale vítězství mě překvapilo,“ řekl bezprostředně po vyhlášení pro HN zakladatel a jednatel firmy Pavel Sobotka.

Společnost působí na trhu od roku 1994 a za tu dobu si vybudovala pozici mezi dodavateli předních světových firem v leteckém i vesmírném průmyslu. Své výrobky vyváží do 15 zemí světa včetně Spojených států. „Našimi zákazníky jsou například Airbus, Collins Aerospace, Safran, Thales nebo OHB,“ vyjmenovává Sobotka.

Klíčem k úspěchu je podle něj především důvěra zákazníků a schopnost dlouhodobě dodávat kvalitní výrobky. „Můžete si dělat reklamu, mít web nebo psát něco na Facebook, ale pokud nemáte opakovaně dobré výsledky, nepomůže vám to,“ říká. Výroba součástek pro letadla a účast na vesmírných projektech s sebou navíc nesou mimořádnou odpovědnost. „Tam nahoře někde u Jupiteru už to nikdo nespraví,“ dodává s úsměvem.

Firmou roku ve Zlínském kraji je výrobce letadel Bristell. Mezi živnostníky uspěla žena, která pomáhá pacientkám po rakovině

8. 10. 2026 ▪ 6 min. čtení

Frentech Aerospace loni vykázal tržby 232 milionů korun a zisk 2,53 milionu. V roce 2024 dosáhly tržby 272 milionů a zisk činil 48,9 milionu korun. Přibližně polovinu tržeb společnosti tvoří vesmírný průmysl. Firma se podílí například na projektech evropských raket Ariane 6 a VEGA-E a dodává komponenty pro satelitní konstelace.

Jedním z aktuálních projektů je evropský kosmický letoun Space Rider. Frentech Aerospace pro něj zajišťuje vývoj, výrobu, montáž, testování a integraci podvozků a mechanismů servisních dveří. Hodnota kontraktu přesahuje 12 milionů eur. Firma se podílí také na evropském satelitním systému Copernicus a na vývoji tréninkového mechanismu, který mají využívat astronauti při dlouhodobých pobytech ve vesmíru.

Právě vesmírné projekty pomohly společnosti překonat období, kdy se potýkala s výpadkem zakázek v letectví. „Vesmír nás zachránil. Dříve jsme se soustřeďovali především na letecký průmysl, ale kvůli covidu jsme téměř dva roky prakticky neměli co dělat,“ vzpomíná Sobotka. Získat zakázky ve vesmírném odvětví však podle něj není jednoduché. A pokud už firma uspěje, nesmí zklamat.

Na stupních vítězů soutěže doplnily Frentech Aerospace další dvě jihomoravské společnosti. Druhé místo obsadila ENBRA, která se zaměřuje na moderní energetiku budov. Třetí skončil výrobce garážových vrat a stínicí techniky Lomax.

Živnostník roku

První místo v kategorii Moneta Živnostník roku Jihomoravského kraje 2026 získal Petr Divácký, který o sobě s nadsázkou říká, že je developerem pro kalifornské žížaly. S jejich pomocí přeměňuje vinařský odpad, takzvané matoliny, na přírodní hnojivo zvané vermikompost.

Z ocenění měl velkou radost. „Začínal jsem před 12 lety od nuly. Nejsou na to žádné dotace a obraty byly zpočátku minimální. Dělal jsem předtím řadu prací, které byly mnohem výdělečnější, ale nic mě nebavilo tolik jako tohle,“ řekl HN.

Poslední dva roky se Divácký věnuje podnikání naplno. Množství matolin, které ročně zpracuje, se odvíjí od toho, kolik vermikompostu prodal v předchozích letech. Zpočátku měl velká očekávání, prodeje však byly slabší, než předpokládal. Nyní má sklady poloprázdné a bude muset oslovit další vinaře, aby zajistil dostatek vstupní suroviny.

Matoliny odebírá mimo jiné od vinařů z okresů Hodonín a Břeclav, kde se jich podle jeho údajů ročně vyprodukuje přes 14 tisíc tun. Zatímco pro vinaře představují odpad, pro Diváckého jsou cennou surovinou. Tu následně zpracovávají kalifornské žížaly, jejichž činností vzniká vermikompost.

„V Česku není vermikompostování příliš známé, přestože jde o velmi starou metodu,“ vysvětluje Divácký. V zahraničí, zejména ve Spojených státech, je podle něj rozšířenější. Odtud pochází i označení kalifornské žížaly, které se k tomuto způsobu zpracování organického materiálu využívají.

Výsledkem není obyčejný kompost, ale hnojivo s přidanou hodnotou. Divácký zdůrazňuje, že vermikompost pomáhá půdě lépe zadržovat vodu a může přispívat k omezení její degradace a vysychání. „Žížaly zpracovávají matoliny a produkují trus, který pomáhá zadržovat vlhkost. Právě v tom spočívá hodnota tohoto hnojiva,“ popisuje.

Své výrobky prodává prostřednictvím e-shopu, kde nabízí tři druhy vermikompostu. Zákazníky jsou především zahrádkáři a pěstitelé zeleniny, ovocných stromů či okrasných rostlin. Část produkce se vrací také k vinařům, kteří hnojivo využívají ve vlastních vinicích. Vzniká tak částečně uzavřený cyklus, v němž se odpad z výroby vína vrací zpět do půdy.

Celou technologii si Divácký musel vyvinout sám. Navrhl a zkonstruoval vlastní vermikompostéry, vymyslel způsob zakládání chovů a postupně ladil i dávkování krmiva. Podnikání provozuje v budovách, které díky biologickému procesu nepotřebují vytápění.