Březina hlídá v Dopravním podniku magistrátní miliardy v rozporu se zákonem

Druhý muž pražské radnice, náměstek primátora Karel Březina (ČSSD), zastupuje metropoli ve dvou společnostech, kde je Praha vlastníkem či spoluvlastníkem. V Dopravním podniku a společnosti Rencar je členem dozorčí rady. A donedávna byl - pro změnu za České dráhy - i předsedou dozorčí rady Žižkov Station Development.

Je tu ale problém. Do všech těchto společností byl jmenován v rozporu se zákonem. Březina byl totiž dříve ve statutárních orgánech dvou společností: Porcela Plus a Concordia. Jenže obě zkrachovaly. Porcela Plus v prosinci 2008, Concordia o měsíc později.

A obchodní zákoník v paragrafu 38l říká jednoznačně: Osoba, která působila ve statutárních orgánech zkrachovalé společnosti, nesmí být v obdobných orgánech jiných firem. Tato podmínka trvá ještě tři roky poté, co uvedený konkurs skončil.

Hlavně řádně informovat akcionáře

Existuje pouze jediná výjimka: Že to příslušná osoba oznámí na valné hromadě a přítomní akcionáři dvoutřetinovou většinou odsouhlasí, že jim to nevadí.

Takový doklad by pak měl být podle oslovených právníků součástí notářského či jiného zápisu z valné hromady a měl by být založen ve veřejně přístupné sbírce listin.

"Co není v příslušném zápisu, jakoby nebylo," potvrzuje advokát Petr Zima, který se specializuje na obchodní právo.
"Je to dost významná okolnost. Bez toho nesplňuje podmínky pro výkon funkce," dodává na Březinovu adresu Dagmar Dubecká z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.

"Mám svůj právní výklad"

Sám Březina přiznává, že akcionáře na valných hromadách žádné ze tří firem, v nichž od té doby seděl, na své působení ve zkrachovalých společnostech neupozornil. Podle svých slov ale nemusel.

"Já mám jasné právní stanovisko, že ta informační povinnost se na mně vztahuje až v okamžiku, kdy soud rozhodne o ukončení konkurzu, popřípadě o zamítnutí návrhu na insolvenci z důvodu nedostatku majetku," argumentuje.

Jinými slovy: Podle svého výkladu musí nahlásit překážku ve výkonu funkce až v okamžiku, kdy bude konkurz pravomocně ukončen. Jenže to často trvá řadu let.

Podle advokátky Dubecké je Březinův výklad zákona nelogický a je v rozporu i s dalšími ustanoveními paragrafu 38l. "Takovýto výklad nemá logiku, je zcela proti smyslu zákona," říká Dubecká.

Březina se ohání paragrafem, který ovšem pouze určuje, jak se vypočítává konec lhůty, kdy toto omezení platí. A že nemá pravdu, potvrzuje i komentář k obchodnímu zákoníku, který v roce 2009 vydalo nakladatelství Kodex.

Jedná se přitom o kuriózní příběh. Například v Porcele Plus totiž Březina pouze zastupoval věřitele, jímž byla ČSOB - a na jejich problémech neměl podíl. Stejné to bylo i u Concordie. Je tedy pravděpodobné, že kdyby svá působení na valných hromadách Dopravního podniku i zbylých firem oznámil, byl by do jejich dozorčích rad stejně zvolen.

Hrozí i trest

Právníci ale upozorňují ještě na jeden aspekt: Březinovi teoreticky může hrozit i trestní stíhání za zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění.

"Pokud člen statutárního orgánu v souvislosti se svou volbou, např. v čestném prohlášení pro účely zápisu do obchodního rejstříku, některou skutečnost zamlčí, je zde i možnost trestně-právního postihu,“ připouští Dubecká.

Druhý odstavec tohoto paragrafu zákona totiž říká, že se trestného činu dopustí i ten, "kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku.... anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti“. Za to může hrozit až dvouleté vězení či zákaz činnosti,“ dodává Dubecká.