"ČEZ je neobvykle mocná firma. I když jde o podnik řízený státem, skutečná moc směřuje obráceným směrem, z managementu ČEZ do politiky," charakterizoval situaci přibližně před dvěma lety The Economist. Týdeník tehdy psal o plánech na přestavbu elektrárny Prunéřov: ČEZ si objednal dodávky pro rekonstrukci Prunéřova, aniž by počkal na schválení projektu státem. Se schválením byl přitom problém: přestavba nesplňovala normy předepsané Evropskou unií.
Předsedou dozorčí rady ČEZ byl v té době Martin Kocourek. A zájmy státu v této většinově státní firmě prosazoval opravdu razantně. Manažerů ČEZ se prý ptal, co to znamená. Manažeři ho uklidnili: když stát Prunéřov neposvětí, využijí objednanou technologii v jiné elektrárně. Byl tu ale problém: v jaké elektrárně, když nebyla schválena ani žádná jiná modernizace? Na to se ovšem tvrdý Kocourek už neptal.
Je to jen drobná ukázka toho, jak to fungovalo a funguje mezi státem, politiky a ČEZ. Martin Kocourek je dnes ministrem průmyslu a vládě předložil návrh Státní energetické koncepce, o které se sice nedá tvrdit, že ji napsali přímo v ČEZ, ale důraz na stavbu jaderných reaktorů a ignorování obnovitelných zdrojů firmě každopádně vyhovuje.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
