ON-LINE z Brna: Naděje pro průmysl? Produkce strojařů se dostala nad předkrizové úrovně

I čtvrtý den Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně můžete sledovat v on-line reportáži na IHNED.cz. Kvůli technickým problémům jsme dnes vystartovali trochu později, ale o nic vás neochudíme.

Pokud jste přímo v areálu brněnského výstaviště, zastavte se u nás, pochlubte se svým produktem, nebo si prostě jen přijďte pro aktuální vydání Hospodářských novin a jako bonus si vytvořte titulní stránku, na které budete vy!

Najdete nás v Pavilonu Z, číslo stánku 62.

Píšeme pro vás: Karel Tinl a Jan Strouhal, editoři IHNED.cz

Dopoledne jsme se bavili s projekt manažerem společnosti TRON Vladimírem Valentou. Firma vyrábí vysoce svítivé LED osvětlení pro domácí i průmyslové použití. Hlavní výhodou tohoto osvětlení je samozřejmě úspora energie, která v porovnání s běžnými žárovkami činí až 80 %.

,,Firmy se obecně vydávají touto cestou. Ale bohužel současná situace v ekonomice nepřispívá investicím jako takovým. A aplikace LED technologií je samozřejmě s nutnými investicemi spojená," říká Valenta

Dnes se na strojírenském veletrhu v Brně také koná veletrh pracovních příležitostí JobFair, a to v Pavilonu A. U 17 vystavovatelů můžete přímo získat zaměstnání, nebo se prostě jen dozvíte, jak se správně chodí na pracovní pohovor, a co vše je potřeba, abyste svého potenciálního zaměstnavatele zaujali.

Některé stánky ale šly svou vlastní cestou. Třeba jako indický stánek v Pavilonu Z, který v Česku hledá obchodníky a dealery (po kliknutí na obrázek se vám otevře v plném rozlišení)

V Pavilonu Z mají své expozice i zástupci českého slévárenství. Vystavuje tu i dílna Tomášková - Dytrychlová z Brodku u Přerova.

Její zvony můžete najít i v katedrále sv. Víta, Václava a  Vojtěcha v Praze. Ty se tam téměř po sto letech opět rozezněly v kompletní sestavě 7 zvonů, a to letos 12. května.

Dílna tam dodala tři zvony nesoucí jména Ježíš, Panna Maria a svatý Dominik. Firma Tomášková - Dytrychlová uspěla v konkurenci 4 dílen z Česka i zahraničí.

Některé kousky této dílny si můžete prohlédnout na jejím stánku.

Společnost ČKD Blansko - OS ze strojírenské skupiny Alta dodá do Číny stroj určený pro výrábění obrobků velkého průměru - takzvaný karusel za tři miliony eur (zhruba 73 milionů korun).

Zjistili to tu kolegové z ČTK z informačního magazínu společnosti.

Karusel firma dodá do Šanghaje. Podle společnosti je podpis smlouvy výsledkem spolupráce dvou firem ze skupiny Alta - ČKD Blansko - OS a Škoda Machine Tool.

Pro karusely ČKD je to návrat na trh, který firma v minulých letech opustila, když se v posledních letech soustředila zejména na Rusko, Ukrajinu a Bělorusko. Odběratelem stroje je čínská Shanghai electric Group, která je jednou z nejstarších energetických společností v Číně. Její začátky sahají až do roku 1880.

Doma a na Slovensku prodává strojírenská firma TOS Varnsdorf jen desetinu celkové produkce.

Klíčové jsou pro ni exportní trhy jako Čína, Indie, Rusko, USA, Kanada či Německo. Nyní se firma chce prosadit v jižní Americe, spolupráci má již rozjednanou s Brazílií, řekl v rozhovoru pro IHNED.cz na brněnském veletrhu obchodní ředitel Miloš Holakovský.

VÍCE SE DOČTETE V ROZHOVORU ZDE

C-o  s-i  dá-t-e? Takto lámaně a elektronickým hlasem by nás brzy mohly na baru obsluhovat roboti.

Tento kousek, nazvaný Robobarman, najdete v expozici Ruska v Pavilonu A, informují na svých facebookových stránkách zaměstnanci brněnského veletrhu.

Tvůrci tohoto robota by ještě mohli zpracovat na designu a tvořit spíše robobarmanky...

Naše kolegyně Jolana oběhla pár indických stánků, aby se zeptala na pocity Indů ohledně tohoto veletrhu. A zde je první střípek.

Roopesh Desai, ředitel firmy Fibrone, která produkuje rošty, rampy, kabelové žlaby a další:

,,Jsme členy EEPC India a tak vystavujeme v mnoha zemích, byli jsme třeba v Německu. Obchodování tady je dobré, ale pomalé. Navštívil jsem i pár českých firem a myslím si, že lidé jsou tu ještě pořád zbytečně moc konzervativní. Byznys je teď velmi globální, ale Češi jsou velmi opatrní na své technologie a produkty, nechtějí je moc ukazovat. Hlavně menší a střední firmy. Nedochází jim, že přichází o spoustu příležitostí."

I takto může vypadat stánek vystavovatele. Z prvu není patrné, co firma AZK Uherský Brod vlastně dělá.

Google napoví: Výroba 3-osých až 5-osých CNC frézek pro grafitové elektrody. Autorizovaný dealer CAD/CAM systémů Keycreator a Surcam. Aplikace CAD/CAM, tvorba NC programů. 3D digitalizace, reverzní inženýrství. Výroba modelů, prototypů.

Nechápu sice moc souvislost, ale expozice aspoň zaujala.

Před chvíli se na stánku IHNED.cz zastavil předseda Svazu strojírenské technologie Petr Zemánek. A přišel s velmi pozitivní zprávou pro český průmysl. Produkce strojařů letos opět vzrostla.

,,Jsme nad předkrizových úrovních, což je velmi potěšující, a není tolik oborů, které to mohou říkat," řekl v krátkém rozhovoru Zemánek.

Čeští strojaři podle statistik Svazu strojírenské technologie loni vyrobili obráběcí a tvářecí stroje za více než 11 miliard korun.

Celý rozhovor se šéfem Svazu strojírenské technologie si už brzy můžete přečíst na IHNED.cz.

A další příspěvek od kolegyně Jolany, která se během veletrhu bavila s indickými vystavovateli.

D. Subramanian z firmy Supermax CNC Centre, výrobce obráběcích strojů:

,,My jsme indická pobočka čínské firmy a naše firma chce exportovat do dalších zemí, proto tu jsme. Indie spolu s Čínou jsou v byznysu velkými hráči. S Čechy se mi velmi dobře komunikuje, Českou republiku mám rád. Mým oblíbeným tenisovým hráčem je Ivan Lendl.

Škoda Auto je v Indii velmi populární, vede žebříčky. Chtěl bych se tu právě setkat s nějakými dodavateli Škody, které bychom mohli podpořit. Zatím od pondělí přišli asi čtyři potencionální partneři, což je pro mě dost, jsem spokojený. To, že tu chodí málo lidí, mi nevadí."

Milovníkům stolního fotbalu doporučujeme zajít se podívat do Pavilonu P a najít si expozici společnosti Fanuc, která vyrábí automatické robotické systémy. A zvolila jejich velmi zajímavou prezentaci.

K demonstraci přesnosti strojů využili pro mnohé populární stolní fotbálek. Robotická ruka drží jednoho hráče, naskenuje si postavení vašich hráčů a poté vám s milimetrovou přesností "vymete pavučiny" ve vaší brance.

Výhodou pro vás je, že v chytání už robot tak rychlý není. Stejně ho ale snad ještě nikdo neporazil. Zkusíte to?

Před chvilkou jsme se byli podívat na dění v pavilonu A, kde mají své expozice technicky zaměřené školy. Zaujal nás letecký simulátor Vysokého učení technického v Brně a tak jsme neváhali a proletěli se. Připoutat, nasadit sluchátka a vzlétáme... S pomocí instruktora jsem zvládla i vývrtku a opravdu to stálo za to.

Aby nemusel pilot kontrolovat bezpočet budíků, studenti pracují na zabudování některých ukazatelů přímo do obrazovky před nimi. Už nyní tam vidíme například rychlost, výšku nebo navigační mapku. Studenti vyvíjejí simulátor už tři roky a testují ho na opravdovém letadle na letišti v Kunovicích. 

Více o tomto i dalších projektech VUT se dozvíte v rozhovoru s jedním z vývojářů VUT Karlem Rydlem.

P.K. Jain z firmy Avantek, výrobci drobných strojírenských součástek:

,,Češi jsou velmi milý, komunikativní a slušní. Přijeli jsme, abychom nějak vstoupili na tento trh, a doufám, že jsem i našel nějaké partnery. Už vyvážíme například do Německa, Irska nebo Anglie. Je ale pravda, že jsme tady na veletrhu úplně vzadu a tak sem mnoho lidí nedojde, z toho jsem trochu zklamaný. Stejně jsem ale rád, že jsem přijel."

Aby se indičtí podnikatelé cítili v Česku jako ryby ve vodě, museli se naučit i trochu z českého jazyka. Podívejte se, jak vypadá taková pomůcka v praxi. K dorozumívání to stačilo.

Vývoj nejnovějších technologií a jejich užívání v praxi je velkou měrou často zásluha školních zařízení, na jejichž půdě se odehrávají důležité výzkumy. Brněnské Vysoké učení technické na veletrhu představilo své úspěšné projekty a výzkumy, na kterých v současné době pracují studenti i pedagogové.

Návštěvníci tedy mohou vidět vstudentskou formuli, komunikační modul použitý na Mezinárodní vesmírné stanici nebo letecký simulátor. Právě posledně jmenovaný projekt představil v rozhovoru pro IHNED.cz jeden z vývojářů z Fakulty informačních technologií Karol Rydlo.

IHNED.cz: Jak dlouho trval vývoj takového letového simulátoru?

Pracujeme na tom už tři roky. Jde to postupně. Začalo se tím, že jsme postavili kokpit a pak jsme ho postupně vylepšovali. Software vyvíjíme víceméně pořád. Máme velkou výhodu, že můžeme všechno testovat v normálním letadle. Veškeré modely a technologie ověřujeme v letadle i v simulátoru. Na základě zkušeností s reálným provozem můžeme poté dolaďovat algoritmy a letové modely, aby to odpovídalo. Chceme, aby displeje odpovídaly co nejvíce skutečnosti a zároveň zůstaly přehledné.

IHNED.cz: Všichni, kteří na projektu spolupracují, musí umět pilotovat letadla?

Víceméně všichni musí létat, ale nemusí být piloti. Principiálně jde o to, že co člověk naprogramuje, musí i vyzkoušet. Má to výhodu v tom, že si pak člověk dává větší pozor, co dělá, jak vypadá řídicí algoritmus, který naprogramuje. Protože jinak by mohlo jít v letadle o život.

IHNED.cz: Kde létáte?

Nejčastěji na letišti v Kunovicích. Od tam totiž pochází firma Evektor, se kterou na projektu spolupracujeme. Máme v letadlech měřicí aparaturu a získáváme tak důležitá data. Některé věci můžeme testovat přímo v simulátoru. To je určitě bezpečnější než stále létat v reálném stroji. Testování nových výmyslů a nápadů je v simulátoru rychlejší. Simulátor je navíc především laboratoř přímo na fakultě, která slouží k výuce studentů. Testujeme na simulátoru bakalářské a diplomové práce studentů, kteří mohou přicházet s novými neotřelými nápady, jak projekt posunout dál.

IHNED.cz: Takže na projektu může pracovat v podstatě kdokoliv?

Ano, kterýkoliv student se může zapojit.

IHNED.cz: Pro koho bude simulátor v budoucnosti určený?

Není určený ke komerčním účelům. Jde hlavně o výzkum a vzdělávání. Ten účel se z tohoto pohledu daří naplňovat. Pořád je ale co zlepšovat. Vždycky to má dvě stránky. Snažíme se na jednu stranu, aby to bylo co nejvěrnější, ale jde také o bezpečnost. V simulátoru nemohou být stejné podmínky jako ve skutečném letadle. Pokud na to není člověk zvyklý, neočekává třeba reálné síly v řízení, může si ublížit. Tam jsou například síly až dvacet nebo třicet kilo.

IHNED.cz: Co v simulátoru člověk najde?

Dva displeje, na kterých jsou veškeré letové přístroje. Rychloměr, výškoměr, kompas, motorové veličiny nebo přehledová mapka. Ve virtuálním vzdušném prostoru jsou doplněny různé objekty, letiště, komíny, stožáry, domy nebo antény jako ve skutečnosti.

IHNED.cz: Kdo a jak financuje celý projekt?

Z největší části Technologická agentura ČR. Cena celého simulátoru by se dala vyčíslit na zhruba tři miliony korun.

Fakulta informačních technologií brněnské VUT patří k nejpokrokovějším vzdělávacím a výzkumným institucím v oboru. Její studenti se často podílí na projektech, které by v budoucnu mohly sloužit veřejnému zájmu nebo komerčnímu využití.

Mezi jedny z nejzajímavějších, na kterých studenti pracují, patří 3D geometrie ruky a prstu. Technologie využívá strukturovaného osvětlení a na základě několika 2D snímků jsou výzkumníci schopní vytvořit věrný virtuální obraz povrchu celé ruky.

Taková technologie by mohla sloužit jako bezpečnostní systém, který bude porovnávat ruce mezi sebou. "Tuto technologii už máme dokonce patentovanou," řekla Marta Pisarská, která se stará o administrativní stránku výzkumu.

Podle ní tkví největší problém ve výzkumné oblasti příliš zdlouhavý a administrativně náročný postup při získávání grantů nebo uvádění teoretických výzkumů do praxe. "Tento problém se snaží řešit Technologická agentura ČR, která se problémem na poslední konferenci zabývala," řekla pro IHNED.cz Pisarská.

Dodala také, že v nedávné době jejich pracoviště dostalo grant na vývoj bezpečnostního systému, který by využíval scanu očních sítnic.