Obchodníci mají říct, kolik zboží prodávají z tuzemska, žádá potravinářská komora

Než příště půjdete nakoupit, před cestou se budete moct podívat, kolik českých a zahraničních potravin v prodejně mají.

To plánuje Potravinářská komora.Podle jejího návrhu by měli obchodní řetězce povinnost zveřejňovat informaci, jaký mají v regálech podíl tuzemských a zahraničních potravin. 

"Je to jeden z našich pozměňovacích návrhů novely zákona o potravinách," řekl prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Novelu, která je označována za největší změnu potravinového práva v Česku od vstupu země do EU, měla ve středu projednat vláda. O týden ale projednání sporného zákona odložila.

Potravináři doufají, že se jim pak podaří prosadit v parlamentu vlastní pozměnovací návrhy.

Zveřejňováním původu potravin se prý nechali inspirovat na Slovensku, kde tato praxe funguje necelý rok.

Obchodníci by podle Tomana měli hlásit ministerstvu zemědělství, jaký podíl potravin mají z Česka a jaký ze zahraničí. "Ministerstvo zemědělství by tento seznam zveřejňovalo na svých webových stránkách a několikrát do roka by se prováděla aktualizace," doplnil šéf potravinářů.

Proti tomu prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) z návrhu tak nadšený není. "Každou snahu o podporu českých potravin a firem vítám a souhlasím s ní. Ale v tomto případě si myslím, že to nebude ku prospěchu věci," řekl prezident SOCR Zdeněk Juračka. Problematické by podle něj bylo například neustále denně aktualizovat údaje, otázka by také byla, jak informace kontrolovat. "Myslím, že by to bylo celé velmi nepřesné a složité," dodal Juračka.

Ani šéf Hamé si nemyslí, že by zveřejňování takových informací pomohlo. "Mně to nevadí, nemáme s tím problém, na druhou stranu si myslíme, že to není řešení," řekl generální ředitel významné tuzemské potravinářské společnosti Hamé Martin Štrupl. Český maloobchodní trh, na němž je příliš mnoho hráčů, je podle něj neefektivní. "Každý řetězec si musí vybrat, zda se bude profilovat třeba jako ten s největším podílem českých potravin," podotkl.

Otázkou je podle Štrupla i obchodníků také to, jak by se určovalo, který výrobek je český. "Zákon by musel přesně definovat, co je česká potravina. Je to spíše otázka na výrobce, kteří mají například zpracovatelskou část v zahraničí, nebo u vícesložkových potraviny používají jak tuzemské, tak zahraniční ingredience," upozornil mluvčí Teska Jiří Mareček.

Štrupl nicméně přiznal, že na Slovensku někteří obchodníci omezili odběr zboží od Hamé poté, co se začal původ jejich sortimentu zveřejňovat.

U všech potravin má být jasné, odkud jsou

To se jí do původního návrhu prosadit nepodařilo. "Ministerstvem zemědělství je to považováno za opatření, které jde proti požadavkům na označování balených potravin," uvedl Toman.

Pokuty se zvýší

Kvůli přibývajícím problémům s nedostatečnou kvalitou potravin se mají zvýšit i pokuty. Maximální pokuta za nedodržení požadavků jakosti či podmínky uchování se zvýší ze současných tří milionů na deset milionů korun. Pro nejtěžší prohřešky zůstává hranice na současných 50 milionech korun. Pokuty za prohřešky administrativní povahy stoupnou až na tři miliony korun. 

"Tady si klademe otázku, jestli má smysl zvyšovat tyto sankce, když dosud nebyla nikdy uvalena ani současná nejvyšší sankce," uvedl Toman. Podle něho musí nyní dozorové orgány posuzovat, zda není výše pokuty pro prodejce či výrobce likvidační. Efektivnější by podle něj bylo při prvním prohřešku udělit pokutu ve stávající výši a následně a při opakovaném provinění uzavření provozu.