Dvaadvacet let českého Sparu: Nejslabší z rakouské skupiny počítá ztráty ve stamilionech

Minulý čtvrtek česká pobočka nadnárodní společnosti Spar slavnostně otevřela v novém kancelářském komplexu Florentinum svůj první supermarket na Praze 1. "Lokalita v blízkosti všech dostupných prostředků městské hromadné dopravy je naprosto ideální a věříme, že díky naší široké nabídce uspokojíme každého zákazníka, který k nám zavítá," řekl k tomuto počinu jednatel firmy Karl Bumberger.

Zdá se nepravděpodobné, že by vrcholový manažer už v ten moment nevěděl, že poloha v centru hlavního města nebude uspokojovat zákazníky Sparu, ale Albertu. Jen desítky hodin po této slávě totiž firma Ahold oznámila, že české provozovny řetězce Spar kupuje. Změnou cedulí, včetně té čerstvé florentinské, tak skončí dvě dekády trvající působení značky Spar v Česku. 

Historie nizozemské značky začíná v Česku záhy po revoluci, konkrétně v roce 1992. A už tehdy byla spojena s její rakouskou odnoží. Politika celé mezinárodní značky se sídlem v Amsterodamu, která působí celkem ve 35 zemích, je totiž taková, že pouze za určitých podmínek poskytuje licence pro jednotlivé trhy. Provozovatelé těchto licencí jsou potom na nizozemské centrále provozně a ekonomicky nezávislí. Licenci na český trh vlastní ještě stále Rakušané.

Před dokončením akvizice je tudíž stále ještě majitelem českých poboček Spar a Interspar (tedy společnosti SPAR Česká obchodní společnost) rakouská skupina Spar Österreichische Warenhandels-Aktiengesellschaft.

I první začátky značky v Česku se geograficky šířily od jižních hranic. Rakouská firma tehdy jako jedna ze dvou získala licenci na užívání ochranné zámky v Česku. Vznikl tak Spar Partner. Došlo ale k určité bifurkaci brandu, když paralelně s ním mohla značku ze začátku používat i společnost Spar Šumava.