Člen bankovní rady ČNB Nidetzký: Odteď budeme chodit do firem, které poskytují úvěry, a ověříme, jestli půjčují těm, kteří mohou splácet

K 1. červnu končí rok a půl trvající proces udělování licencí nebankovním prodejcům půjček. Pro Českou národní banku (ČNB) šlo o největší akci v oblasti dohledu nad finančními službami za posledních deset let.

Člen bankovní rady Tomáš Nidetzký, který má dohled nad trhem na starosti, říká v rozhovoru pro HN, že udělení licencí je jen začátek procesu, který povede k přehlednějšímu trhu s půjčkami a férovějším službám pro zákazníky.

"Někdo může namítnout, že to byl jen formální proces. Ano, my jsme dosud skutečně kontrolovali jen papíry. A vydáním licencí to teprve všechno začíná," říká Nidetzký v rozhovoru pro HN. "My teď budeme do těchto firem chodit,  a až přijdeme, budeme chtít vidět v praxi, že to, co bylo na papíře a co jsme jim schválili, dodržují: postupy, posuzování bonity klientů, způsoby jednání s těmi, kteří nesplácejí, vymáhání i odměňování."

Licenci potřebnou pro další fungování na trhu nakonec získalo 84 společností, několik posledních ještě před vypršením termínu v pátek. Více než dvě desítky firem neuspělo nebo žádost kvůli požadavkům zákona stáhlo. Česko se snaží řešit jeden z nejpalčivějších ekonomických problémů současnosti – zadlužení stovek tisíců lidí s malými příjmy a nižším vzděláním částečně kvůli agresivním praktikám prodejců spotřebitelských půjček.

ČNB také zavedla registraci zprostředkovatelů a distributorů úvěrových produktů, která stále probíhá. Změny jsou součástí nového zákona o spotřebitelském úvěru.

HN: Jak jste v ČNB se zněním zákona o spotřebitelském úvěru vlastně spokojeni?

Je to velmi dobře napsaná norma, jsou tam jen nějaké drobné nedomykavosti, ale nic zásadního to není.

HN: Komunikovali jste během toho procesu například i s lidmi, kteří se problémy zadlužení nízkopříjmových skupin zabývají?

My s těmito lidmi komunikujeme, ale možná že to vytváří dojem, že jsme v té komunikaci vlažní. Jde o to, že oni řeší problém klient versus instituce. My řešíme instituce samotné. Ochrana spotřebitele není v gesci ČNB. Spotřebitele chráníme tak, že dbáme na to, aby instituce poskytující úvěry byly solventní, aby postupovaly s odbornou péčí při tvorbě produktů, jejich prodeji a při komunikaci s klientem. To je naše role. Je pro nás například důležité, aby jednání s klientem bylo transparentní.

HN: V minulosti se hovořilo o 55 tisících subjektech na trhu, které poskytují úvěry. Analytik Hůle z organizace Člověk v tísni zase uvádí 800 firem. Kolik jich podle vás tedy reálně bylo?

55 tisíc není reálné číslo. Asi vyplývá z kolonek v živnostenském rejstříku a navíc směšuje poskytovatele a zprostředkovatele, kteří úvěry jen nabízí. Také nic nevypovídá o tom, zda jde o aktivní činnost nebo zda si to jen někdo nezapsal a pak to nedělá. Žádný seznam neexistuje, můžeme jenom spekulovat. Náš expertní odhad byl asi sto subjektů a při certifikaci jsme obdrželi 108 žádostí. Je možné, že do toho procesu ale někdo nešel. Některé firmy jsou opravdu rodinné a dvacet milionů základního jmění mohla být pro ně ta hlavní bariéra.

HN: Kolik firem podle vás licenční proces odradil od stávajícího podnikání?

Neodvažuji si říci, kolik jich bylo. Ale určitě řada subjektů do toho nešla – pokud některé proces certifikace odradil, tak to jen dokazuje, že zákon splnil svůj účel. Problém byl, že ne všechny firmy podnikaly solidně vůči klientům.

HN: Jaká bude situace na trhu nebankovních půjček teď, po roce a půl certifikačního procesu?