Energetická společnost ČEZ podala minulý týden správní žalobu na bulharský antimonopolní úřad. Důvodem je červencové rozhodnutí úřadu, ve kterém zamítl prodej bulharských aktiv ČEZ tamní firmě Inercom. V úterý to řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Připomněl, že podobnou žalobu podal na konci minulého měsíce i Inercom.

ČEZ podepsal smlouvu o prodeji svých bulharských aktivit Inercomu letos v únoru. Smlouva, jejíž hodnota se odhaduje na 320 milionů eur (8,2 miliardy Kč), vzbudila pochybnosti, zda tak malá společnost, jako je Inercom, dokáže financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nedůvěru vyvolaly také nejasnosti, z jakých zdrojů firma získala peníze nutné k tak velkému nákupu.

Bulharský antimonopolní úřad v červencovém rozhodnutí uvedl, že transakce by mohla Inercomu pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž. "Nedává to úplně na první pohled smysl. My jsme to takhle vyhodnotili a přijde nám, že rozhodnutí antimonopolního úřadu není podle nás opodstatněné. Proto jsme podali správní žalobu," uvedl dnes Novák. Inercom podle něj podal žalobu samostatně. "Žaloba není společná," dodal.

Situaci v Bulharsku bude podle něj ČEZ dále analyzovat během podzimu. Jednání s firmou India Power, která skončila v tendru na prodej aktiv na druhém místě, se podle Novákových informací neuskutečňují. "Zatím máme Inercom, to je ten hlavní uchazeč, vítěz soutěže. V momentě, kdy by to mělo být jinak, se samozřejmě budeme bavit i s dalším uchazečem. Dnes je to ale opravdu předčasné," dodal finanční ředitel ČEZ.

ČEZ, který je ve většinovém vlastnictví českého státu a je největší tuzemskou energetickou firmou, vede mimo jiné také arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho energetické investice v zemi. Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu více než třem milionům obyvatel Bulharska.

Elektřina a její ceny patří v Bulharsku mezi citlivá politická témata. Zdražení elektřiny v roce 2013 vedlo k pádu první vlády nynějšího bulharského premiéra Bojka Borisova. Také plánovaný prodej aktivit společnosti ČEZ firmě Inercom vyvolal v Bulharsku protivládní protesty. Ministryně energetiky Temenužka Petkovová oznámila odchod z vlády po zprávách médií, že je napojená na vlastníky Inercomu. Její rezignace ale nakonec nebyla přijata.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist