Energetická náročnost budovy není vše. V budoucnu bude rozhodovat vliv vnitřního prostředí na člověka, říká šéf Centra pasivního domu

V roce 2005, kdy bylo založeno Centrum pasivního domu, mělo o energeticky úsporných stavbách povědomí jen zlomek Čechů. Dnes je tomu jinak a lidí, kteří chtějí v pasivním domě bydlet, přibývá. „Zájem veřejnosti o úsporné, zdravé a komfortní domy neustále roste a tyto vlastnosti jsou spojovány s pasivními domy. Někteří tyto domy staví kvůli úspoře energie a provozních nákladů, jiní kvůli zdravému a kvalitnímu k vnitřnímu prostředí,” říká v rozhovoru pro HN ředitel Centra pasivního domu Tomáš Vanický. Pasivní domy patří mezi energeticky nejúspornější budovy s velmi nízkou spotřebou energie.

HN: Máte představu, kolik se v Česku každoročně postaví pasivních domů?

Přesné statistiky neexistují. Podle čísel Státního fondu životního prostředí a programu Nová zelená úsporám jsou to dnes zhruba tři až čtyři procenta rodinných domů ročně z celkově vydaných stavebních povolení. Nicméně víme o případech, kdy lidé dotací z různých důvodů nevyužívají.

HN: Jak si Česko stojí ve výstavbě nízkoenergetických domů v porovnání s Evropou?

Záleží na to, kam se v Evropě díváte. Pro bývalý východní blok jsme špičkou nejen v realizacích, ale také v podpoře státu a nabídce programů podporující energeticky úsporná opatření. Kde můžeme stále hledat inspiraci, je Skandinávie, Rakousko, Německo a Švýcarsko. V těchto zemích můžeme čerpat znalosti zvláště pro větší budovy. V Čechách budujeme podporu pasivním domům, v Německu podporu pasivním plusovým domům.