Spropitné 10 procent dává personálu jen každý pátý host. Výši částky ovlivňuje sympatičnost obsluhy i snaha udělat dojem

Češi nechávají v restauracích obsluze jako spropitné nejčastěji 20 až 40 korun. Deset procent z útraty personálu nechává jen každý pátý host, stejný podíl nechává spropitné větší než desetinu. Zhruba 70 procent lidí tak obsluhu odmění jen pár desetikorunami, třetina pak dokonce zaokrouhluje pouze na koruny. Argumentují, že kvalitní služby i jídlo by měly být samozřejmostí a není důvod je odměňovat zvlášť. Vyplývá to z průzkumu STEM/MARK pro společnost Storyous.

Devět hostů z deseti bere spropitné jako výraz toho, že bylo vše v pořádku, dvě třetiny ho rozhodně nedávají automaticky, ale až podle toho, zda si ho obsluha zaslouží. Pokud jsou číšníci sympatičtí, jejich šance na spropitné stoupá.

"Lidé nemají jasno o výši spropitného. Obecné doporučení je deset procent z útraty - tím nikdy nic nezkazíte. Pokud se ovšem číšník i kuchař postarali o nezapomenutelný večer či skvěle zvládli rodinnou oslavu, je dobré je odměnit ještě lépe," uvedl Igor Třeslín, šéf společnosti Storyous, která vyvíjí pokladní systémy.

Částka, kterou hosté dají personálu navíc, ale nemusí odpovídat pouze jejich spokojenosti s jídlem a obsluhou - 17 procent mužů přiznává, že občas dávají velmi vysoké spropitné, aby udělali dojem na svůj doprovod. Z průzkumu vyplývá, že minimálně na část žen tato taktika funguje. Každá pátá totiž potvrzuje, že si o svém doprovodu dělá úsudek i podle toho, jaké nechá spropitné. Polovina Čechů také váhá, jak mají vlastně spropitné dát, pokud chtějí platit kartou.

Průzkum byl realizován v druhé polovině února na reprezentativním vzorku 1000 respondentů.