ČEZ klesl v pololetí čistý zisk o 89 procent na 1,6 miliardy Kč. I kvůli ochraně klimatu a omezování uhlí

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním pololetí letošního roku meziročně klesl o 89 procent na 1,6 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o dvě procenta na 108,2 miliardy a provozní zisk před odpisy (EBITDA) klesl o 18 procent na 31,6 miliardy. Vyplývá to z údajů, které dnes skupina ČEZ zveřejnila na svém webu. Na poklesu čistého zisku se podle ČEZ podílelo zhoršení tržních podmínek pro uhelnou energetiku v souvislosti se zvýšením klimatických cílů Evropské unie a doporučením české Uhelné komise ukončit spalování uhlí do roku 2038.

"Z těchto důvodů klesla tržní hodnota Severočeských dolů a Skupina ČEZ v souladu s účetními standardy vytvořila opravnou položku k dlouhodobému majetku těžební společnosti ve výši 8,7 miliardy korun, reflektující nižší očekávanou poptávku po uhlí a dřívější ukončení těžby uhlí," sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Při očištění o mimořádné vlivy, jako jsou právě opravné položky, klesl čistý zisk ČEZ o 31 procent na 11,3 miliardy.

EU chce podle posledních klimatických návrhů, představených v červenci, v boji proti oteplování planety mimo jiné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. Výroba energií z bezemisních obnovitelných zdrojů skupiny ČEZ vzrostla v prvním pololetí meziročně o devět procent a výroba z jaderných zdrojů o čtyři procenta. Naopak výroba z uhelných zdrojů klesla podle ČEZ o 23 procent, hlavně kvůli prodeji elektrárny Počerady a odstavení elektrárny Prunéřov I. Celkově je podíl uhelné výroby ČEZ už pod 30 procenty.

ČEZ navýšil sumu, kterou chce po Bulharsku. Za zmařenou investici údajně požaduje až 26 miliard

14. 7. 2021 ▪ 3 min. čtení

"Pokračujeme v naplňování naší akcelerované strategie Čistá Energie Zítřka zaměřené na růst podílu bezemisních zdrojů a na Českou republiku a střední Evropu. Emisní intenzita CO2 Skupiny ČEZ při výrobě elektřiny poklesla v prvním pololetí meziročně o 19 procent a dokončili jsme prodej bulharských aktiv za 8,6 miliardy korun," komentoval výsledky skupiny generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Prodej bulharských aktiv podle ČEZ ovlivnil hospodářské výsledky v prvním pololetí a bude mít vliv i na celoroční výsledek. "Celkově z Bulharska Skupina ČEZ odchází s kladným peněžním saldem přesahujícím miliardu korun a pokračuje v mezinárodní arbitráži vůči bulharskému státu, kde uplatňujeme nároky s potenciálním dodatečným výnosem pro akcionáře ČEZ," uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize finance Martin Novák.

V prvním pololetí podle ČEZ výrazně vzrostl prodej energií koncovým zákazníkům v České republice - u elektřiny o 11 procent a u plynu o 20 procent. Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně stoupla o devět procent. U velkých podniků rostla o osm procent a u domácností o dvě procenta. Spotřeba tak dosáhla vyšší úrovně než v roce 2019, tedy před začátkem pandemie nemoci covid-19.

Skupina ČEZ proto zvyšuje odhady letošních celoročních hospodářských výsledků. "Navyšujeme celoroční výhled EBITDA na úroveň 58 až 60 miliard korun a čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy na 18 až 20 miliard korun v důsledku pozitivního vývoje napříč všemi segmenty. Čistý dluh Skupiny ČEZ klesl za první pololetí o 43 miliard korun," sdělil Novák. Výroba elektřiny ale podle údajů na webu ČEZ v prvním pololetí poklesla meziročně o sedm procent na 27,7 terawatthodin (TWh). Oproti loňsku se také snížil počet zaměstnanců skupiny, a to rovněž o sedm procent na zhruba 30 300 ke konci prvního pololetí.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.