Čeští oceláři, chemici, výrobci keramiky a dalších stavebních materiálů hlásí, že propadají depresi. Dlouhodobě jsou pod tlakem snižování emisí, Evropa teď chce ale ještě víc zrychlit. K tomu je svírá obrovský nárůst cen energií.
Jen tento týden se cena plynu pro evropský trh zvýšila zhruba o 70 procent, takže megawatthodina se nyní prodává za více než 140 eur, tedy 3465 korun. Důvodem je, že Rusko začalo snižovat dodávky plynu do Evropy plynovodem Nord Stream 1 a nevyloučilo, že je zastaví úplně, protože má prý technické problémy. (Tak určitě, stejně jako třeba když chtěly USA v Brdech radar a náhle byly poruchy na ropovodu.)
Pro výše zmíněný český průmysl, který má vysokou energetickou náročnost, což většinou znamená spalování plynu 24/7, jsou to šoky. „Dříve jsme byli nervózní, když nám cena plynu během určitého období stoupla o dvě eura. Nyní je to ze dne na den třeba o 20 eur,“ říká Roman Blažíček, dlouholetý šéf výrobce keramických obkladů Lasselsberger.
Jak tristní je situace ve srovnání s loňským rokem, kdy se touto dobou cena plynu pohybovala kolem 30 eur, ukazuje tento graf:
Průmyslníci si tak stěžují, že cena plynu, ale i elektřiny je z roku na rok o stovky procent vyšší – a do toho mají čím dál více „zelenat“. Evropská komise chce totiž správně a logicky chránit klima a také se co nejrychleji odstřihnout od fosilních paliv z Ruska. Po jednáních komise s Evropským parlamentem se tak nyní rýsuje kompromisní varianta plánu urychlit takzvanou dekarbonizaci průmyslu. Ta by měla znamenat, že od roku 2032, tedy za deset let, si bude muset průmysl a energetika všechny povolenky na vypouštění CO2 kupovat za tržní ceny. Žádný díl jako doposud tedy podniky nedostanou přidělen, aby je to ještě víc nutilo změnit své palivo na zelenější.
Průmyslníci se dušují, že snižování emisí podporují a berou ho jako správný směr. Jde jim podle nich hlavně o rychlost, na kterou jim nestačí dech. Předělat továrny na jiné palivo, než je hlavně plyn, je totiž jednak drahé, ale především není jasné, jaké vlastně to palivo má být. Obzvláště při jejich nepřetržitém a často specifickém provozu, který potřebuje rychlou regulaci teplot.
Rusko drží Evropu pod krkem, kvůli omezení dodávek plynu letí ceny energií nahoru
Vodíku zatím není dost, navíc podle propočtů průmyslníků by přechod všech ocelářů v Česku na spalování vodíku znamenal zvýšení spotřeby elektřiny na jeho výrobu o 20 terrawatthodin ročně, což je roční výroba jaderného Temelína. V případě chemického průmyslu by to bylo dalších 15 terrawatthodin, tedy celá výroba Dukovan. Bioplynu také není dost a na solární pohon tavné pece zatím jet neumí. Nehledě na to, že by fotovoltaika zabrala asi hodně velkou plochu Česka. „Hrozí, že Evropa ztratí miliony pracovních míst a že se klíčové produkty včetně oceli či hnojiv začnou dovážet ze třetích zemí, kde ochrana klimatu ani životního prostředí není tématem,“ zlobí se Daniel Urban, šéf Ocelářské unie.
Že na tom něco je, dokazují oceláři na grafu, jak to ve světě vypadalo s vypouštěním CO2 za poslední dekádu včetně loňského roku, kdy došlo po covidu k oživení ekonomik a tím růstu poptávky po energiích. Celkově se jich loni vypustilo rekordní množství, hlavně pak v Číně. Podíl EU byl loni sedm procent.
Česká vláda zatím vzkazuje, že se s tím průmysl musí nějak popasovat sám. Být však průmyslník s velkou energetickou spotřebou, mám asi taky depresi.
Výběr týdne
Správce ropovodů Mero se chystá na konec dovozu ruské ropy
Staronovým šéfem státního správce ropovodů Mero se stal tento týden Jaroslav Pantůček. Jeho plán je, že bude mít Mero do roku 2035 zhruba 40 procent svých tržeb z jiných činností, než je přeprava a skladování ropy. „Je to smělá vize, ale nápadů mám spoustu,“ řekl Pantůček v rozhovoru pro HN.
Stavební firmy začínají krachovat
Zkrachovalý řemeslník nebo stavebník byl ještě nedávno ojedinělým úkazem. Teď ale na trhu přichází útlum, což se začíná projevovat i při pohledu do insolvenčního rejstříku – jen za poslední tři týdny s podnikáním skončilo hned několik stavebních firem.
Příliš mnoho málo placených doktorandů
Česko má téměř dvojnásobný počet doktorandů, než je průměr v Evropské unii. Program ale nedokončí šedesát procent z nich, stipendium přitom dostávají všichni stejné. Novela vysokoškolského zákona má zavedenou praxi změnit. „Ve většině okolních zemí mají doktorandi už nyní vyšší stipendia než ti čeští, což přispívá také k odlivu těchto lidí do zahraničí. Třeba na Slovensku je nyní měsíční odměna u doktorandů téměř dvojnásobná,“ řekla v rozhovoru s HN ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09).
Rusko sedí na hromadě peněz a nemá je za co utratit
Země Vladimira Putina má tak trochu problém, jako mívají mafiánští bossové – také pro ně nejsou peníze problém, problém je, jak je utratit. Zatímco mafie musí vymýšlet způsoby, jak své prostředky „vyprat“, Rusku nezbývá než hledat cesty, jak obejít tvrdé sankce, jež na něj uvalily státy EU, Severoatlantické aliance nebo například Japonsko či Austrálie za rozpoutání války na Ukrajině.
Razie na pražském magistrátu a v dopravním podniku
Ještě před pár dny byl Petr Hlubuček vlivnou postavou pražské komunální politiky. Coby náměstek primátora měl na starosti městskou infrastrukturu, životní prostředí a bezpečnost a řešil stamilionové zakázky. Zároveň šéfoval hnutí STAN v metropoli a seděl v dozorčí radě největší městské společnosti v Česku – pražského dopravního podniku. Nyní je jedním z celkem 13 obviněných v souvislosti s hospodařením právě v dopravním podniku.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
