Velkým vzorem domácích zbrojovek, o nichž nyní v souvislosti s obranou Evropy mluví politici i průmyslníci, je prvorepubliková Československá zbrojovka Brno. Ta se během dvou desítek let vypracovala z nevelké továrny před krachem v předního exportéra pušek a kulometů. V roce 1938 patřila k největším a nejlépe prosperujícím českým strojírenským podnikům. Její růst, expanzi na zahraniční trhy i těsné provázání se státem přiblíží další díl seriálu o historii domácího byznysu.
Rakouské dědictví
Brněnská zbrojovka vyrostla z filiálky vídeňské zbrojní firmy „Waffenhauptfabrik – Filiale Brünn“, která byla v roce 1918 zestátněna pod oficiálním názvem Československé závody na výrobu zbraní v Brně. Válka právě ustala a o zbraně přestal být zájem, takže se továrna s pěti stovkami zaměstnanců ocitla před krachem. Zachránila ji přeměna na podnik pod ministerstvem obrany a úkol opravovat vojenský materiál, automobily či telefonní a železniční zařízení. Nakonec montovala německé a rakouské pušky Mauser a Mannlicher, které postupně nahrazovala ručnicemi vlastní konstrukce.
Co se dočtete dál
- Jaké zbraně vyráběla prvorepubliková státní zbrojovka v Brně.
- Kde se ve světě bojovalo s puškami a kulomety z Moravy.
- Kdy se výroba ručních palných zbraní přesunula z Brna do Uherského Brodu.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
