S umělou inteligencí jsme jako civilizace otevřeli Pandořinu skříňku. Může pomoct osamělým seniorům, zrychlit výzkum i tvořit umění. Ale zároveň odráží to nejhorší z nás – předsudky, lenost i kulturní dominanci několika málo jazyků a firem. „Stejně jako středověké kroniky odrážely pohled elit, AI odráží dominantní hlasy online – většinou západní a anglicky mluvící. To je problém,“ říká antropoložka a popularizátorka AI Sara Polak.

Co ve vás vzbuzuje nástup umělé inteligence?

Jsem nadšená, protože AI otevírá možnosti, které dřív měly jen elity. Třeba přístup k analýze dat nebo automatizaci složitých úkolů – dnes si může každý vytvořit analýzu trhu nebo napsat článek, což bylo dřív doménou specialistů. Například nástroje jako MidJourney umožňují i laikům vytvářet vizuály na úrovni profesionálních grafiků. Ale mám i obavy. Koncentrace AI do rukou pár technologických gigantů, jako jsou Microsoft nebo Google, je riziko – jejich modely trénují na datech, která odrážejí jejich geopolitické zájmy. Blockchainové projekty, jako Bittensor, zkoušejí distribuované sítě pro trénink modelů, což by mohlo přispět k decentralizaci, ale čelí výzvám, jako je vysoká energetická náročnost a škálovatelnost. Bez pokroku v těchto technologiích hrozí, že se malé země jako Česko stanou jen konzumenty cizích technologií.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Co si o nás za 1000 let pomyslí budoucí archeologové.
  • Proč je v zájmu Česka, aby jazykové modely čerpaly i z jiných než anglosaských zdrojů.
  • Jaké historické paralely lze najít mezi AI a minulými technologickými vlnami.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.