Nedbalé zpřístupnění citlivých dat umělé inteligenci v práci může způsobit problémy zaměstnavateli i někomu, kdo je s ním v kontaktu. „Pokud škoda vznikne v souvislosti s výkonem pracovních povinností, postupuje se podle zákoníku práce. To znamená, že zaměstnanec bude zaměstnavateli odpovídat do výše čtyřapůlnásobku svého průměrného měsíčního výdělku,“ popisuje Ondřej Beneš, expert na pracovní právo působící v pražské pobočce mezinárodní advokátní kanceláře Wolf Theiss.
Pamatuje právo na to, že využití AI může vést k propuštění zaměstnance?
Nesetkal jsem se se situací, že by pracovní pozice byla zrušena jen kvůli zavedení nástroje umělé inteligence. Zároveň je ale pravda, že už dnes je to jeden z více faktorů, které mohou ke zrušení místa vést. Zákoník práce na to pamatuje. Tím ale nemyslím, že by byla přijata speciální novela v návaznosti na rozšíření AI. Obecná úprava dnes říká, že zaměstnavatel může rozhodnout o zrušení pracovního místa v důsledku zavedení nového technického řešení, což je přesně případ umělé inteligence. V takovém případě může zaměstnanec dostat výpověď pro nadbytečnost, se kterou se pojí například nárok na odstupné.
Co se dočtete dál
- Kdo odpovídá za chybu, kterou v pracovním procesu udělá externí umělá inteligence.
- Zda může zaměstnavatel zakázat ChatGPT na pracovišti.
- Co dělat, když vás AI odmítne jako uchazeče o práci kvůli vašemu věku.
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
