Míra nezaměstnanosti před letními měsíci klesá, ale po prázdninách se dá očekávat její stagnace či mírný růst. Mohou za to absolventi středních a vysokých škol, kteří ztrácí po letních měsících status studentů.

Čerství absolventi navíc mohou mít zejména ze začátku problémy s nalezením pracovního místa. "Mohou být i desítky tisíc lidí, kteří najednou od července chtějí pracovat. Ale prostě nejde na trhu práce absolventy okamžitě umístit," říká v rozhovoru pro IHNED.cz docent ekonomie z ostravské Vysoké školy báňské Milan Šimek, který se specializuje na problematiku trhu práce.

Nejperspektivnějšími obory jsou podle Šimka, ať už na střední, nebo vysoké škole, ty technické. Není o ně ale příliš velký zájem, protože například právnické či ekonomické vzdělání nabízí absolventům vysoké platy v poměru k menší námaze studia.

"Jsou statistiky, které říkají, že právníci a ekonomové berou docela velké peníze, lidé si to přečtou a rodiče i žáci si říkají, proč by měli studovat těžkou techniku, když vystudují něco lehčího a dostanou tam stejný nebo větší plat," popisuje Šimek.

Jakou školu by měli lidé volit, aby mohli být úspěšní na trhu práce?

Odhaduje se to podle nějaké nabídky a poptávky po profesích, které jsou na trhu žádané či méně žádané. Momentálně jsme v situaci, kdy jsou ze strany zaměstnavatelů více žádané profese technického charakteru. Například ve středním školství to jsou učební obory jako instalatérství. U vysokých škol jde o oblast elektrotechniky, dejme tomu nějakého speciálního strojírenství.

Jaká je uplatnitelnost u ostatních oborů?

Do jisté míry ta situace u vysokoškolských absolventů zatím není úplně špatná. Nechci říct, že každý, ale hodně absolventů se dřív nebo později na trhu práce uplatní, včetně ekonomů nebo lidí, kteří vystudují společenské vědy. Otázkou je, jestli se uplatní přesně ve svém oboru, který vystudovali.

Oni jsou obecně docela vzdělaní a je před nimi široká škála oborů, kde se mohou celkem v pohodě zapojit. Nemusí to být někdy úplně založeno na odborných znalostech, jako spíš na měkkých a obecnějších kompetencích. Nechci říct, že jsou univerzálně použitelnější, ale někdy to tak může být.

Dá se vypozorovat zvýšený zájem o technické obory na úkor humanitních?

Moc ne. Souvisí to s tím, jak jsou lidé odměňováni. Jsou statistiky, které říkají, že právníci a ekonomové berou docela velké peníze, lidé si to přečtou a rodiče i žáci si říkají, proč by měli studovat těžkou techniku, když vystudují něco lehčího a dostanou tam stejný nebo větší plat. Důvod je i v tom, že studium ne vždy plně zhodnotí odměny v daných profesích. Odměňování v profesích se zatím v posledních dvaceti letech vyvíjelo ve prospěch společenskovědních nebo humanitnějších oborů. Peníze jsou to hlavní, co ovlivňuje rozhodnutí lidí po základní nebo střední škole.

To znamená, že za posledních dvacet let se zvyšovaly platy hlavně u humanitnějších oborů?

Na začátku byly hodně podhodnoceny, ale hned po revoluci zažily tyto obory velký skok. Vždycky jsme se ptali studentů, proč jdou studovat ekonomickou fakultu, a 80 procent z nich odpovídalo, že chtějí pracovat v bance a vydělávat velké peníze. Teď studenti asi takto tvrdě neodpoví, ale představa lukrativního pracovního místa s dobrým příjmem pořád hraje důležitou roli.

Myslíte, že by se tohle mohlo změnit a platy půjdou nahoru i v technických oborech?

Tohle mění trh. Pokud bude, a ono už to tak trochu je, nedostatek odborníků v technických oborech, tak zaměstnavatelé udělají všechno možné proto, aby k sobě lidi dostali. Šroubují proto platy hodně vysoko, pokud o nějakého člověka stojí. Ale další negativní jev je, že se to prolíná mezi jednotlivými firmami. Potřebují někoho, tak zvednou plat a "ukradnou" ho druhé firmě. Vyšší platy tímto způsobem vznikají při nedostatku lidí na trhu.

Jakým způsobem, kromě platového ohodnocení, mohou firmy ještě motivovat absolventy, aby šli pracovat do jejich firem?

Je tam ještě otázka přilákání lidí do firem v průběhu studia. Těch cest může být několik. Jedna je, že dojde k propojení s firmami v průběhu studia. Například studenti mají praxi, která je součástí studia, a žák dělá ve firmě to, co by mohl i po ukončení studia. Aktivní firmy přijdou přímo do školy, ať už střední, nebo vysoké, a začnou si hledat adepty na nějakých speciálních akcích či soutěžích. U takových firem pak může jít o nějakou dlouhodobější spolupráci formou stipendií nebo už i pracovních poměrů při studiu. Šikovný student může plynule přejít do stabilnějšího pracovního poměru.

Střední školy to tak kdysi měly. Systém středoškolského studia byl postaven na tom, že větší firmy měly učňovská zařízení, kde se studenti učili u nich. Z velké části student po absolvování nastoupil ve firmě a pracoval na pozici, pro kterou byl školen. Takový duální systém vzdělávání funguje v Německu a v Rakousku.

Mohlo by to tak fungovat i v Česku?

Hodně se s tím koketuje. Je tu ale jeden problém. Firmy by musely mít svá učňovská zařízení, jenže se jich v době privatizace po revoluci zbavily a hodily je na krk státu v rámci úspory nákladů a tak dále. Teď najednou nemají nic a existuje snaha to nějak vrátit.

My máme daný nějaký systém středoškolského a vysokoškolského vzdělávání, a kdyby mělo dojít k nějakému, alespoň částečnému zavedení (duálního systému), muselo by proběhnout hodně, i legislativních, změn. Musel by se změnit školský zákon, vysokoškolský zákon, organizace výuky by musela být trochu jiná.

Třeba že by žáci polovinu výuky absolvovali ve firmách, kde by museli být učitelé i odborníci. A museli by být placeni. Navíc ani v Německu a Rakousku ten systém není určen pro všechny. Mohlo by se třeba stát, že se tam polovina studentů nevejde a ti by šli do systému veřejných učilišť. Vždycky to závisí i na tom, jestli je v dané ekonomice konjunktura, nebo recese.

Existuje reálná šance, že se něco takového prosadí v českém školství?

Dělají se pro to kroky. Absolvoval jsem několik služebních cest a konají se i odborné akce na téma zavedení duálního systému do českého školství. Na úrovni ministerstva školství a svazu zaměstnavatelů se už něco děje.

Dá se očekávat, že se nezaměstnanost mladých bude do budoucna snižovat?

To je těžká záležitost. Nezaměstnanost mladých bude vždycky, ale je otázka, jak velká. Vždy je nabídkový šok, který nastává v této době, kdy všechny možné školy vyprodukují spoustu absolventů. Mohou být i desítky tisíc lidí, kteří najednou od července chtějí pracovat v nějaké profesní struktuře i prostorovém rozložení. Ale prostě nejde na trhu práce absolventy okamžitě umístit.

Ta nezaměstnanost se vždycky po prázdninách zvedne a pak půl roku bude klesat. A pak se zase zvedne. Je to vlastně takový opakující se cyklus. Vždy závisí i na kondici ekonomiky. Když jde do konjunktury, pracovní místa vznikají a absolventi mají o trochu lepší pozici, aby se na trhu práce uplatnili. Když to drhne, jako například před pár lety, absolventi opravdu větší problémy mají. Jsou možná úplně nejcitlivější skupinou, která na trhu práce je.